Kniha byla přidána do košíku
Nonverbální divadlo je dnes přirozenou součástí divadelního světa, ale není to tak dávno, co na jeho periferii zápasilo o uznání. Autorský tým, složený ze tří generací tvůrců, pedagogů a teoretiků, se pokusil vyznačit inspirace a východiska současné nonverbální tvorby. Vedle Adama Halaše do knihy přispěli Jan Hyvnar, Jana Návratová, Ladislava Petišková, Jana Pilátová, Marie Reslová, Jana Soprová, Hana Strejčková, Jaroslava Šiktancová a Eliška Vavříková.
Jan Hyvnar věří, že publikace dá podnět k „zamyšlení nad povahou samotného oboru, nad jeho prameny, skladbou, odkud získává svou energii a kde je původ všech těch neustále se množících uměleckých aktivit, které mají daleko méně výrazné hranice než v minulosti a ztrácejí svou žánrovou nebo druhovou stabilitu.“
Kolektivní publikace je koncipována tak, aby byla srozumitelná odborné veřejnosti i zájemcům o nonverbální divadlo a zároveň sloužila jako opora pro studenty oboru. Jedním ze záměrů bylo sestavit mozaiku textů, která nabízí pohled na provázanost a vývoj mezi historickou pantomimou a mimickým divadlem dnešní doby a pomáhá orientovat se v současných trendech české avantgardní divadelní scény.
Editor knihy Adam Halaš na křtu v Café Lžička (Foto M. Hančovský)
Po dvou úvodních statích, osvětlujících úhly pohledů na danou problematiku, následuje část s názvem „Hybatelé změn“.Zde jsou studie všímající si částečně historie oboru, vyzdvihující především novátorská a hledačská úsilí jednotlivých tvůrců i skupin, jako jsou Ctibor Tubra, Boris Hybner, Divadlo Continuo, Farma v jeskyni, Děrevo a další. Následující část, nazvaná „Učení jako pěstování změn“, obsahuje teoretické stati ke klíčovým otázkám oboru a také rozhovory o současné pedagogické praxi. Knihu pak uzavírají rozsáhlejší rámující rozhovory, vedené editorem knihy Adamem Halašem a teoretičkou nonverbálního divadla Hanou Strejčkovou. Vizuální stránku knihy podtrhují portréty autorů i zařazených osobností, které pro knihu pořídil divadelní fotograf Michal Hančovský.
22. 5. 2024
